Zhasl už oheò a jiskra líná pomalu vzlétla tmou, škrtl jsem sirkou, co jediná zbyla, cigaretu vyklepanou, z lesa vyletìl pták a krákoral tak, že vzpomínky mé rozjitøil, na znak pavoukù, co do klobouku mi vyšila holka z kusu mé šály v zavøeným kupé, když koleje hrály. Mùj amulet nezklamal moji pou, jak andìl pøi mnì stál, když nemohl jsem dál, vím, cesty mé s tvými se nesejdou, ty pevnì drží èas a s nimi i nás. Zvedl jsem klobouk, pevnì ho sevøel, z myšlenek byl vodopád, najednou kdosi dlanì otevøel, z prstù mi tiše vypad', zahoøel jako vích a z let bláhových stal se plamenící rejd a dívky té tváø mi zjevila záø, rudých plamenù na konci léta, na rtech mi zbyla jen jediná vìta. Mùj amulet nezklamal moji pou, jak andìl pøi mnì stál, když nemohl jsem dál, vím, cesty mé s tvými se nesejdou, ty pevnì drží èas a s nimi i nás. Mùj amulet nezklamal moji pou, jak andìl pøi mnì stál, když nemohl jsem dál, vím, cesty mé s tvými se nesejdou, ty pevnì drží èas a s nimi i nás.